Vrátit pstruhy do potoků na Krumlovsku a zajistit jim budoucnost v životaschopných populacích mají plastové bedýnky položené na dně. Jsou to inkubační schránky s tisíci jiker a letos poprvé, v polovině února, je do tří potoků rozmístili členové spolku Přátelé vod pětilisté růže. Při podzimních kontrolních odlovech rybáři s potěšením odchytili spoustu krásných „ročků“ pstruha obecného formy potoční.
Rybáři ve vodních tocích běžně vysazují rybí plůdek, tedy malé rybky, ale krumlovský spolek se rozhodl zkusit to s jikrami. Pro rybu a její budoucnost je totiž důležité, aby se vykulila tam, kde bude žít. „U vysazování prostřednictvím schránek s jikrami je výhoda v tom, že se rybka inkubuje přímo v daném toku,“ vysvětlil předseda spolku Ondřej Bartoš, který dokončuje studium na Fakultě rybářství a ochrany vod na Jihočeské univerzitě. „Délka inkubace je ovlivněna především teplotou vody. Pokud se jikra inkubuje v líhni, voda v ní může mít jinou teplotu než v potoce. Tito pstruzi se mohou vykulit dřív než v přirozených podmínkách a po vysazení do potoka nebudou mít dostatek potravy, jelikož i její rozvoj je závislý na teplotě vody. V přírodě se pstruzi vykulí až v době, kdy se líhne i potrava.
Jikry na konci zimy nakoupili z líhně na Strážném potoce (pramení na Světlíkem, protéká přes Suš a pod Svérázem a do řeky se vlévá nad Zátoní), od chovatelů Pavla Chruňáka a Jonáše Knížka, kteří chovají místní formu pstruha obecného. Potíž ale byla se schránkami. „Objednali jsme je v Americe v Montaně, ale chvíli to trvalo, zasekly se na celnici. Nechtěli jsme prováhat jednu sezónu, jikry už jsme měli objednané, a tak jsme zaimprovizovali a kolegové ze spolku vyrobili z trubek vlastnoručně udělané schránky,“ popsal Ondřej Bartoš jednu z překážek na cestě k novým populacím pstruha na Krumlovsku. „Schránky pak byly v potocích zhruba tři týdny, než se rybičky vykulily.“
Schránky pro začátek rozmístili na třech potocích. Na dvou to bohužel nedopadlo moc dobře, při jarní zvýšené vodě schránky zanesly splachy z okolních lesů a část jiker se vylíhla u zhruba poloviny schránek. Větší úspěch ale zaznamenali na Borovském potoce nad Červeným Dvorem, kde umístili čtyři schránky s několika tisíci jiker. „Minulou sezónu tam nebyl ani pstruh, na potoce kousek od soutoku s Chvalšinským potokem je totiž přes metr vysoký stupeň, nad kterým se asi naváděla voda do rybníků v zámeckém parku, a pro pstruhy to je při nízkých průtocích nepřekonatelná překážka. Loni jsem nahoře chytil jen nějaké vranky, pstruh tam nebyl žádný,“ popsal Ondřej Bartoš. S jistotou tak ví, že pstruzi, které letos odlovili, se vylíhli ve schránkách. „Na dvousetmetrovém úseku jsem jich chytil několik. Nebylo jich mnoho, ale dohnali to velikostí. Byli abnormálně velcí oproti stejně starým rybkám na jiných potocích.“ Pstroužci měli kolem 10 centimetrů, protože v potoce měli dost potravy a dokázali se pořádně vykrmit. Malí pstruzi žerou hmyzí larvy, blešivce, rybí potěr nebo třeba létající hmyz, který dopadne na hladinu.
